Espais literaris de Jesús Moncada

Els molls de l’Ebre

1. Català
2. Alemany
3. Anglès
4. Aragonès
5. Castellà
6. Eslovè
7. Francès
8. Hongarès
9. Neerlandès
10. Polonès
11. Serbi
12. Txec

Llegit per Lucie Škrdlová

V přítmí sálu, kde od mol na Ebru plném shnilých lodí stoupala lepkavá čerň, se paní Carlotě de Torresové zdálo, že opět vidí slunce, které ji oslnilo na nádraží ve Faió, když s Hipòlitem de Móra vystupovali po návratu ze svatební cesty z vlaku z Barcelony. V obci ležící od městečka po proudu řeky je měla čekat některá z jejich lodí, jež tam vykládaly jejich uhlí z jejich dolů, jež byly těmi nejvýznamnějšími z toho mála, které přežily propad roku 1919 a udržely si téměř plnou výrobu. Neobjevil se však nikdo, kdo by pro ně přijel, vyzvedl zavazadla a doprovodil je na loď.

„Doufám, že jsi ten telegram poslal,“ řekla rozčarovaně, když viděla liduprázdné nástupiště.

„To víš, že ano, to je jasné. Možná, že něco ví výpravčí nebo pro nás má nějaký vzkaz.“

Železničář však nebyl k nalezení. Jakmile červeným praporkem odmávl odjezd vlaku, prostě zmizel.

„To je mi divné. Podívej…“

Přes horký vzduch nad ohněm a za nervydrásajícího cvrkotu cikád spatřili za hromadou hnědého uhlí připraveného pro barcelonské továrny dvě lodě přivázané k molu, neviděli však žádné dělníky na palubě, ani nakládat blyštivou čerň horniny, nyní našedivělé v bělavém oparu.

Uondaný a zmatený Hipòlit se utápěl v domněnkách. Telegram došel pozdě, lodě se potýkaly s komplikacemi na poslední chvíli, třeba dokonce někde uvízly, docela pravděpodobné s malým průtokem Ebra v létě ‒ nebyl žádný div, když v nebezpečných mělkých místech a peřejích najely na mělčinu lodě řízené druhořadými kapitány. Nesmyslné blábolení nejenže nic nevyřešilo, ale navíc jen zvýšilo podráždění paní Torresové, která se málem přestala ovládat. Cítila se uražená, ponížená. Kdo by si byl pomyslel, že Carlota de Torresová i Campsová ­– manželovo příjmení nikdy nepoužívala ­– bude muset čekat, obklopená taškami, ztracená na nádraží, kde se nakládá její hnědé uhlí, na břehu řeky brázděné jejími loděmi a jejími námořníky, za jejíž se považovala majitelku? Kde byli všichni zaměstnanci firmy Torres i Camps z Faió?

Camí de Sirga 113-114. Traducció inèdita al txec de Lucie Škrdlová