Espais literaris de Jesús Moncada

ATEPATH . '/sobre.php'); -->
Redéu, quin viatge!

Redéu, quin viatge!


Llegit per Lucie Škrdlová

Panečku, to byla jízda! Loďka klouzala jako čert a řeka burácela! Proplouvali jsme peřejemi a obeplouvali balvany, které by vyděsily i mrtvého! Hrůzou se mi naježily vlasy, ale stařec nerušeně kormidloval, třímaje kormidlo mezi nohama. Při každém záběru vesla jsem za sebou slyšel funění Segarry, který byl na zádi, a Herka klopýtala o uhlí. Z lavice jsem viděl Crista s pusou dokořán, jako by hrůzou vyjekl. Vesla se ohýbala k prasknutí, o palubu bily vlny. Když jsme dorazili ke skalisku u Faió, stařec náhle znervózněl. Byl nesmírně silný proud a hnal nás přímo na skály.

„Maneli, vytáhni veslo!“, zařval strýc. „Vy dva se do toho pořádně opřete!“

Přestal jsem veslovat, zatímco Moles a Segarra na druhé straně se mohli strhat. Loď tímto manévrem přetnula proud napříč, abychom se vyhnuli skále. Voda se zvedala v pěnících vlnách, jak se tříštila o skaliska. Když už jsme byli hodně blízko skály, zaslechl jsem, jak něco prasklo. Segarrova vidlice na veslo se roztříštila a jeho to vymrštilo na záď. Jakmile selhalo veslo, příď narazila prudce do skály. Krev mi ztuhla v žilách.

„Zabijeme se!“ vykřikl Moles.

Històries de la mà esquerra. Traducció inèdita al txec de Lucie Škrdlová

© 2009-2010 Espais literaris de Jesús Moncada · Disseny de Quadratí

ageview(); } catch(err) {}